Podzimní čočka 2018

Ve dvou jsme vyrazili do podzimního lesa.

V Pokratickém potoce nebylo moc vody a tak se plánované focení peřejek na dlouhé časy nekonalo. Alespoň jsme si chvíli pohráli s padajícím listem na hladinu a nějakými odrazy.

Do kopce na Hradiště jsme to vzali mimo cestu a nafotili červené listí malých javorů.

Letošní podzim je díky suchu málo barevný. Stromy jsou zmatené a nevědí jestli své listí vybarvit nebo raději nechat uschnout a rychle shodit. Na zemi už je pak jen pokrývka suchého listí a žádný barevný koberec.

Nejhezčí stromy se nám podařilo nalézt na Dlouhém vrchu pod Skautským jezírkem. Velké samostatně stojící buky to s barvami uměly rozjet a i kaštan u jezírka se pěkně vybarvil.

Vůbec na Dlouháči je podzimní atmosféra nejintenzivnější. Jeleni jsou v říji a jejich hrdelní skřeky se ozývají všude kolem. Vysoké zvěře je hodně a není těžké potkat padesátihlavé stádo. Po cestě z kopce jsme ještě stihli nafotit ořešák černý, který s ořechy na větvích a trčícími řapáky od spadaných listů vypadá jak strom z jiné planety nebo alespoň z jiného zeměpisného pásma.

Cesta do města byl spíš už takový úprk, aby jsme stihli Stavitelovu přednášku.

Koukněte na fotky a na viděnou příští Čočce.

Tento záznam byl publikován v Kronika . Uložit odkaz do záložek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.